Jsme
tým, který se dlouhodobě pohybuje ve školním prostředí, v poradenských a sociálních službách zaměřených na podporu dospívajících, jejich rodin a pedagogů.
Cílíme
na komplexní podporu, která přichází včas a k Vám, a na pomoc tam, kde nedostačují kapacity dětských psychologů a psychiatrů.
Nabízíme
poradenství v oblasti psychosociální pomoci a podporu v období, které bývá při současných čekacích dobách k odborníkovi tak dlouhé.
Pomáháme
překlenout období psychických krizí dětí a dospívajících.
O NÁS
NÁŠ TÝM
Kdo jsi? Jaká byla tvoje cesta do Servisu?
Jsem. Vždycky jsem říkala, že preventista. To zůstává. V posledních letech jsem však
k tomu čím dál častěji z kapsy vytahovala profesi sociálního pedagoga, kterou jsem vedle sociální práce vystudovala. Kombinace toho, absolvování oboru Řízení a supervize v sociálních a zdravotních zařízeních na FHS UK, a léta strávená na několika pracovních pozicích v Ledovci, a před tím také v CAP, o.p.s. a na základních školách, mě dovedly až k vybudování vlastního projektu – Duševního servisu – poradny pro duševní zdraví.
Kde tě lze v Servisu potkat?
V Servisu vedu poradnu po odborné stránce. Potkáte mě jako poradkyni pro děti, rodiče, učitele a pomáhající profesionály, jako průvodkyni případových setkání a facilitací a lektorku vzdělávacích seminářů v oblasti duševního zdraví. Taky ráda otevírám dveře a vařím kafe.
Jak si sama zajišťuješ duševní servis?
Vědomým nicneděláním realizovaným zcela bez pocitů viny. A ano, tomu se stále učím. Pokud se to nedaří, tak alespoň děláním věcí, o kterých si myslím, že na ně vážně nemám vůbec čas – například: opakovaným pozorováním východu a západu Slunce, nekonečným hleděním na spalování dřeva v krbu, poslechem deště nebo jiné pohybující se vody a někdy taky hlasitou ventilací "nevhodných" slov na vhodném místě. Jo a taky objetím, které není obětí, tím přijímaným i poskytnutým.
Kdo jsi? Jaká byla tvoje cesta do Servisu?
Pracovala jsem jako poradenská pracovnice a projektová manažerka Informačního
a poradenského centra Západočeské univerzity v Plzni. Náplní mé práce bylo poskytování podpory mladým dospělým během studia. V rámci své praxe na Univerzitě jem se věnovala zejména podpoře studentů se specifickými potřebami, včetně těch s psychickými obtížemi nebo duševním onemocněním. Svoji pozornost zaměřuji také na přípravu a přímou realizaci projektů, ve kterých vidím smysl, které pomáhají zdokonalovat stávající služby, bořit bariéry a zavedené stereotypy ve společnosti. Vedle projektové a poradenské činnosti mě oslovuje oblast marketingu. I ten sebelepší nápad potřebuje analýzu prostředí a poté kvalitní propagaci, aby se dostal do co nejširšího povědomí.
Kde tě lze v Servisu potkat?
Zejména v oblasti fundraisingu a marketingu a také v rámci poradenství – projektového i odborného.
Jak si sama zajišťuješ duševní servis?
Nejraději ve společnosti své rodiny nebo ve společnosti sluchátek v uších – na procházkách. Jako servis pro duši mi slouží i prkna, co znamenají svět. Několik let se věnuji ochotnickém divadlu.
xx.jpg)
Bohuslava Havránková
bohuslava.havrankova@
dusevniservis.cz
Kdo jsi? Jaká byla tvoje cesta do Servisu?
Za svůj profesní život jsem se nejvíce času pohybovala v prostředí speciálního školství,
konkrétně v psychiatrické nemocnici, kde jsem se věnovala dospívajícím s velkým spektrem psychických potíží či vážným duševním onemocněním. Díky této zkušenosti jsem si uvědomila, jak je důležité podporovat děti v péči o jejich duševní zdraví a zapojila se do lektorování zážitkového preventivního programu pro středoškoláky. V Duševním servisu pokračuji v této myšlence.
Kde tě lze v Servisu potkat?
Provázím děti růstovou skupinou ŽIVÁ DÍLNA, kde mohou tvořivým způsobem pracovat na rozvoji sociálních dovedností a učit se způsoby, jak zacházet se svými emocemi či zvládat stres. Ve své práci se snažím využívat komunikační dovednosti získané v rámci kurzu T.E.T. – Škola bez poražených.
Jak si sama zajišťuješ duševní servis?
Servis své duši dopřávám při společných chvílích s rodinou a přáteli, při poslechu hudby, nebo když si nasadím pohorky a vyšlápnu kopec.
Tereza
Vydarená
tereza.vydarena@
dusevniservis.cz
Kdo jsi? Jaká byla tvoje cesta do Servisu?
Studovala jsem na KALD DAMU v oboru alternativní divadlo v Praze a v Plzni jsem již osm let.
Začala jsem spoluprací s divadlem Alfa a s divadlem Moving Station. Ve svých projektech se nevěnuji jen výtvarnému umění, baví mě přesahy přes divadelní hranice do práce s lidmi. Věnuji se specifickému divadlu s lidmi s mentálním postižením, profesionálním divadlům a autorským projektům s umělci a performery. Baví mě nejen scénografie, ale i tvorba loutek, výpravy, kostýmy, interiéry, ilustrace, lektorování dramaťáků a vedení výtvarných dílen. V lektorské činnosti se zaměřuji na osobní rozvoj a sebepéči s přesahem do výtvarného umění a dramatické výchovy.
Kde tě lze v Servisu potkat?
Jako lektorku a koordinátorku preventivního programu s názvem Duševní servis jako umění, který je také zaměřený na podporu kreativního učení, a jsem průvodkyní růstové skupiny Živá dílna. Také jsem jednou z průvodkyň workshopů Objev svůj servis a Inspiro.
Jak si sama zajišťuješ duševní servis?
Můj duševní servis jsou lidi okolo mě, i prostor, který si vytvářím. Pestrobarevná koláž plná lásky a vřelých objetí. Nabíjím se nahoře v horách, hluboko v lesích, na hladině vína s kamarádkou, nebo v běhu za svými dětmi.
-Enhanced-NR-Edit.jpg)
Vladimír
Kváča
Kdo jsi? Jaká byla tvoje cesta do Servisu?
Jsem mnoho věcí. Konzultant, evaluátor, vysokoškolský učitel. Snažím se propojovat myšlenky a lidi. Pracoval jsem několik let ve státní správě, dlouhodobě se
zabývám tím, jak zlepšovat a řídit veřejné služby, které chápu jako lidské učící se systému (Human Learning Systems). Umím propojovat výzkum a praxi. V posledních letech prozkoumávám různá zákoutí práce s lidmi s trestní minulostí, ochrany dětí i vzdělávání. Cesta do Servisu byla do značné míry náhodná – potkali jsme se, ochutnali se a zachutnali si.
Kde tě lze v Servisu potkat?
Na akcích pro odbornou veřejnost (tedy naše přátele a partnery, kterým také leží na srdci duševní zdraví dětí), které pomáhám vymýšlet a vést. Na poradách týmu, kde pomáhám hledat nové postupy a zjišťovat, jak nám to všechno funguje a jak by to mohlo jít ještě lépe.
Jak si sám zajišťuješ duševní servis?
Mou prací jsou slova, ať už psaná nebo mluvená, a tak mám potřebu občas vyprodukovat něco, na co se dá sáhnout. Šiju, vařím.
Kateřina Sarkisovová
katerina.sarkisovova@
dusevniservis.cz
Kdo jsi? Jaká byla tvoje cesta do Servisu?
Povoláním jsem sociální pracovník. Tento obor jsem vystudovala v Praze na VOŠSP -
Jahodovka. Moje cesta sociálního pracovníka nesahá příliš hluboko do historie :), začala se psát v roce 2018, kdy mě k ní zavedlo mé osobní přesvědčení z dětství a dospívání. Praxi v tomto oboru mám s rodinami a jejich dětmi, částečně i s rodinami pěstounskými a s vedením asistovaných kontaktů. Od roku 2020 se věnuji práci s lidmi s duševními obtížemi. Absolvovala jsem v tomto oboru různé vzdělávání - například Psychiatrické minimum, Služba zaměřená na recovery, Duševní onemocnění u dětí nebo kurz s názvem Hraniční porucha osobnosti na vlastní kůži; pro práci s dětmi pak například kurz Práce s terapeutickými kartami.
Kde tě lze v Servisu potkat?
V Servisu mě můžete potkat jako poradkyni pro děti, rodiče, učitele a pomáhající profesionály a také jako průvodkyni v RozVodiči.
Jak si sama zajišťuješ duševní servis?
Svůj duševní servis si momentálně zajišťuji zvelebováním zahrady a vycházkami do lesa, daleko od hluku velkoměsta.
.jpg)
Barbora
Kreislová
Kdo jsi? Jaká byla tvoje cesta do Servisu?
Jsem člověk více profesí, nevejdu se do škatulky jednoho povolání. Momentálně nejvíc
energie směruji do psychoterapeutické práce
s adolescenty a dospělými. Věnuji se integrativní psychoterapiia arteterapii. Velkou část mé pracovní náplně také stále zabírá kariérové poradenství pro žáky, studenty i dospělé a vzdělávání začínajících kariérových poradců. Jako lektorka kurzů Komunikace bez poražených se snažím rozvíjet učitele i rodiče směrem k efektivnějším komunikačním dovednostem. Nejdřív jsem vystudovala Učitelství psychologie a češtiny na ZČU, o pár let později Arteterapii na JČU a čerstvě mám za sebou pětiletý sebezkušenostní výcvik Integrativní psychoterapie ve Skálově institutu.
Kde tě lze v Servisu potkat?
S Duševním servisem spolupracuji jako externí konzultantka a terapeutka pro růstovou skupinu ŽIVÁ DÍLNA.
Jak si sama zajišťuješ duševní servis?
Můj vlastní duševní servis sestává z gaučinku a vrnění kočky, supervizí, filmového fandovství, pohybu ve vodě i na souši, společného smíchu a slunce.
.jpg)
Barbora
Hrušková
Kdo jsi? Jaká byla tvoje cesta do Servisu?
Jsem vystudovaný sociální pracovník, od roku 2011 se zaměřuji na práci s dětmi a oběťmi trestných činů. Nejvíce mě oslovuje oblast náhradní
rodinné péče, spolupracovala jsem s pěstounskými rodinami, věnovala se vzdělávání pěstounů, asistovaným kontaktům a případovým konferencím. Po absolvování facilitačního výcviku PK jsou facilitace případových konferencí mou srdeční záležitostí. Věnuji se vzdělávání laické a odborné veřejnosti v této oblasti a jsem lektorkou akreditovaného vzdělávacího programu Případová konference od A do Z zaměřeného na organizaci a facilitaci PK. Od roku 2020 sbírám zkušenosti i ze školství v rámci projektového managementu a realizace aktivit zaměřených na podporu žáků a pedagogů základních a středních škol. Nadále si rozšiřuji obzory v oblasti mediace (Asociace mediátorů) a obecné facilitace (Edutica), aktivně facilituji PK a případové konference pod vedením dítěte (IPK) ve středních a západních Čechách. Radost mi dělá poptávka škol po facilitaci případových setkání, v nichž vidím velký přínos pro všechny účastníky.
Kde tě lze v Servisu potkat?
V Duševním servisu působím externě jako facilitátor a jako průvodce případových setkání.
Jak si sama zajišťuješ duševní servis?
Hlavu si čistím, mimo čas s rodinou, i vzdušnou akrobacií, swingem, sólo cestováním a nebo v křesle s knížkou.
Alžběta Huclová (Bett.ula)
alzbeta.huclova@
dusevniservis.cz
Kdo jsi? Jaká byla tvoje cesta do Servisu?
Jsem primárně fotografka a grafická designérka na volné noze. Mám ukončené magisterské
vzdělání v oboru Vizuální kultura se zaměřením na vzdělávání a dlouholetou praxi v oblasti grafického designu a vizuální komunikace. Během své kariéry jsem měla příležitost pracovat na celé řadě projektů, od designu vizuálních strategií pro kulturní instituce a společnosti, jako jsou Artcam, Collegium Marianum, Profem, až po mezinárodní kampaně (Little Europe Film festival, Europái Nyelv koktélbár). Ve volném čase se věnuji konceptuální fotografii, která vychází z přímých každodenních situací, ve kterých se odráží pojmy jako nepřítomnost, paměť, ztráta a prázdnota. Do servisu mě přivedla chuť předat mé zkušenosti prostřednictvím sdílené tvorby.
Kde tě lze v Servisu potkat?
V servisu vedu jako lektorka jeden z kreativních workshopů se zaměřením na fotografii v rámci projektu Duševní servis jako umění a jsem jednou z průvodkyň programu Inspiro.
Jak si sama zajišťuješ duševní servis?
Nečinností. Kreativní lidé potřebují čas na to, aby seděli a vůbec nic nedělali. Je to celoživotní proces, učit se být tady a nikde jinde.
-Enhanced-NR-Edit.jpg)
Petra
Trpáková
petra.trpakova@
dusevniservis.cz
Kdo jsi? Jaká byla tvoje cesta do Servisu?
Jsem psycholožka a psychoterapeutka. Vystudovala jsem psychologii na MU v Brně,
poté jsem absolvovala pětiletý psychoterapeutický výcvik, který velmi ovlivnil mou práci a nasměroval mě k tomu, co mě baví a čemu se chci dál profesně v životě věnovat.
Dělám psychoterapii s dospělými a dospívajícími, mám zkušenost práce v sociálních službách, kde jsem pracovala s dospělými i s dětmi v náročných životních situacích, byla jsem i terapeutkou v doléčovacím centru pro lidi se závislostí a poslední větší profesní zkušenost mám ze základní školy, kde jsem působila na pozici školní psycholožky.
Kde tě lze v Servisu potkat?
V rámci Duševního servisu působím jako externí spolupracovník. Jsem kolegyním a kolegům po ruce jako odborný metodik a konzultant. Potkat mě můžete v poradně a na vzdělávacích seminářích.
Jak si sama zajišťuješ duševní servis?
Svoji duševní pohodu se snažím držet vyčleněním času pro sebe, objevováním nových věcí a vědomým necháváním prostoru pro inspiraci. Ať už je tou inspirací třeba příroda, zajímavé vzdělávání, hudba, tanec, příběhy, nebo prostě jen lidi kolem mě.
.jpg)
Anna
Melicharová
anna.melicharova@
dusevniservis.cz
Kdo jsi? Jaká byla tvoje cesta do Servisu?
Jsem člověk dvou světů, neustále rozkročená mezi vlastní výtvarnou tvorbou a prací s lidmi.
Před Servisem jsem pracovala v psychologické podpoře studentů
Západočeské univerzity, jako lektorka primární prevence duševního zdraví pro studenty středních škol a jako lektorka seminářů pro pedagogické sbory o duševním zdraví na školách a práci se žáky s duševními obtížemi. Organizuji dobrovolnické akce s prvky zážitkové pedagogiky pod Hnutím Brontosaurus. A ve své tvorbě hledám způsoby jak dát hlas tématům a lidem, kteří ho postrádají.
Kde tě lze v Servisu potkat?
Potkat mě můžete na preventivních seminářích pro dospívající a na vzdělávacích workshopech pro pedagogy a další pomáhající profesionály.
Jak si sama zajišťuješ duševní servis?
Chozením po horách, horkou vanou, klidnou ranní kávou, pojmenováváním věcí pravými jmény a usínáním v náruči mého partnera.
Kdo jsi? Jaká byla tvoje cesta do Servisu?
V první řadě jsem teď člověk. Baví mě lidskost se všemi jejími rovinami a přesahy. Profesně
se již deset let věnuji „práci“
s dětmi, mladistvými i dospělými zejména ve školském prostředí. Moje oblasti zájmu i vystudované obory jsou Psychologie – Výtvarná výchova a Učitelství pro 1. st.). Posledních 5 let jsem působila v mnoha rolích v malé inovativní škole – spoluzakladatelka, autorka vize a koncepce, ŠVP, vedení školy, pedagog, metodik prevence, výchovný poradce a také jako rodič. Nyní působím jako pedagog v Lesní mateřské školce Větvičce. Svůj zájem aktuálně směruji také na oblast sexuality a sexuální výchovy, kde vidím velké možnosti a potřeby posunu. Některá témata jsou stále poměrně tabuizována a jiná naopak zkreslena nebo nevhodně medializována. Přijde mi smysluplné poskytovat podporu pro zdravé dospívání a pro objevování vlastí cesty k sexualitě. K Duševnímu servisu jsem se dostala skrze účasti na projektu projektu ZČU - Vzděláváním k duševnímu zdraví.
Kde tě lze v Servisu potkat?
V Duševním servisu mě najdete jako lektorku preventivních a vzdělávacích seminářů.
Jak si sama zajišťuješ duševní servis?
Duševní servis si zajišťuji žitím v přírodě, pohybem, fyzickou prací, horkou koupelí, sdílením se svými blízkými, tancem, tvorbou, bytím sama se sebou.
Kdo jsi? Jaká byla tvoje cesta do Servisu?
Profesně jsem se mnoho let věnovala sociální práci, kterou jsem vystudovala. Řadu let jsem působila v adiktologických
službách, profesní zkušenosti mám také z oblasti náhradní rodinné péče, sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi, s lidmi bez domova a etnickými menšinami.
V poslední době se ve svém profesním životě orientuji více na oblast duševního zdraví, což v praxi znamená, že lidem, kteří si přichází do Duševního servisu pro pomoc, nabízím poradenskou a terapeutickou podporu. Absolvovala jsem dlouhodobý výcvik v moderní Adlerovské psychoterapii, která je založená na spolupráci v rovnocenném terapeutickém vztahu s klientem. Její podpůrná, povzbuzující povaha přispívá k vytvoření bezpečného a přijímajícího prostředí a atmosféry. Vedle toho také již mnoho let působím jako krizový intervent.
Kde tě lze v Servisu potkat?
V Servisu mě nejspíš potkáte v poradně, kde Vás uvítám v prostorách naší báječné vily a kromě čaje nebo kávy, vám nabídnu také prostor pro sdílení a podporu. Společně pak budeme hledat cestu a úlevu pro vaše trable. Pracuji jako poradkyně pro děti, rodiče, učitele a pomáhající profesionály.
Jak si sama zajišťuješ duševní servis?
Servisuji se hlavně doma, takže milující rodina, přátele a životní styl. Tím posledním mám na mysli zejména noření se do ledové vody, pobíhání lesem cestou necestou a funkční dýchání. To a ještě pár dalších věcí mi pomáhá udržet si životní nadhled a rovnováhu.
Martina
Vojtěchová
martina.vojtechova@
dusevniservis.cz
Kdo jsi? Jaká byla tvoje cesta do Servisu?
Jsem zdravotně sociální pracovník a speciální pedagog. Profesně se dlouhodobě zaměřuji na práci
s rodinami. Pracovala jsem v sociálních službách – v rané péči, ve službách pro rodiny s dětmi v obtížné životní situaci a mám též zkušenost ze školství – posledních pět let jsem pracovala jako poradenský speciální pedagog v SPC pro děti s autismem a děti s tělesným postižením či onemocněním. V roce 2021 jsem dokončila specializační výcvik Rodinné a párové terapie.
Kde tě lze v Servisu potkat?
V Duševním servisu působím jako poradce pro děti, rodiče, učitele a pomáhající profesionály. Podílím se také na koordinaci a metodickém vedení podpůrné skupiny Synapse.
Jak si sama zajišťuješ duševní servis?
S rodinou, ve společnosti přátel, někdy naopak v samotě. Regeneruji v pohybu – v létě při toulání po horách, na kole, v zimě na běžkách. Dobře mi ale dělá i teplá vana, dobré jídlo, poslech hudby, sledování filmu. A pak společné muzicírování s přáteli a zpívání ve vícehlasu – to je pro můj duševní servis!
Kdo jsi? Jaká byla tvoje cesta do Servisu?
Do Duševního servisu jsem přišla ze Západočeské univerzity v Plzni, kde jsem pracovala jako poradenská pracovnice a finanční
manažerka projektů v Informačním a poradenském centru. Tato role mi umožnila rozvíjet i organizační schopnosti, když jsem pomáhala s přípravou akcí pro studenty se specifickými potřebami. Během svého působení jsem absolvovala řadu odborných seminářů, školení a kurzů zaměřených na duševní zdraví. Toto rozšířené vzdělávání mi poskytlo hlubší vhled do problematiky psychických obtíží a duševních onemocnění, a především mě utvrdilo v přesvědčení o klíčové důležitosti
včasné a profesionální pomoci. Právě proto vnímám práci pro Duševní servis jako nesmírně smysluplnou a potřebnou.
Kde tě lze v Servisu potkat?
Hned za dveřmi. :) Bývám tedy první tváří pro naše klienty i ostatní návštěvníky, se kterou se v Duševním servisu potkají. Zajišťuji první kontakt s klienty a podílím se na aktivitách, které zlepšují naše služby. Také spolupracuji s partnerskými organizacemi, abychom mohli klientům nabídnout komplexní péči.
Jak si sama zajišťuješ duševní servis?
Mezi mé osvědčené aktivity patří pobyt v přírodě s mými blízkými nebo o samotě a v případě špatného počasí pak dobrá kniha, hrneček horké čokolády a peřina.
a současně ve spolupráci s organizacemi v oblasti školství, sociálních služeb i neziskových organizací. Moje cesta do Servisu vedla přes kulaté stoly, odborná setkání za účelem podpory péče o děti a dospívající s psychickými obtížemi. A pak, celkem neočekávaně, přišla nabídka spolupráce právě na Synapsi. To byla prostě výzva. Nabídka možnosti pracovat v novém prostředí, s novými kolegy, s cílovou kategorií dospívajících – a to je svět kreativity, svobody a akcelerovaného vývoje, a to jsem prostě nemohla odmítnout.
Kde tě lze v Servisu potkat?
V Duševním servisu mě potkáte jako terapeutku podpůrné skupiny Synapse.
Jak si sama zajišťuješ duševní servis?
Nejraději v přírodě, toulání v lese i na lukách, ale taky intenzivně na zahradě, v aktivitách plných kreativity, při muzice i v divadle anebo u knížek, při józe, sama i ve společnosti blízkého, milého člověka.
Kdo jsi? Jaká byla tvoje cesta do Servisu?
Psycholožka, psychoterapeutka, rodinná terapeutka, lektorka, dá se říci, že s už dlouholetou praxí, a to s dětmi, dospívajícími, dospělými, v soukromé praxi
Petra
Štefflová
Petr Bouška
Kdo jsi? Jaká byla tvoje cesta do Servisu?
Jsem lektor technik sebepéče, podcaster a popularizátor psychoterapie. Studoval jsem v Plzni, po škole se rozhodl pracovat v médiích, rádiové vysílání mě chytlo ve studentském rádiu Západočeské univerzity.
Nejraději jsem působil na Radiu Wave (Český rozhlas), kde jsem se stal autorem podcastu Balanc, který se věnuje tématům duševního zdraví. Objevil jsem v sobě touhu pomáhat druhým a sdílet to nejlepší, co jsem se naučil při podpoře sebe samotného. Po letech práce v médiích mi připadalo, že popisuji svět, kterého se neúčastním. Rozhodl jsem se vyslyšet volání a věnovat se oblasti duševního zdraví a uzdravování. Absolvoval jsem kurz Psychoterapeutického minima (Český institut biosyntézy), Výcvik v relaxačních technikách (Hélio) a Základy krizové intervence (Remedium).
Kde tě lze v Servisu potkat?
Na workshopech sebepéče, zejména relaxačních technik, práce se stresem, psaní pro duševní pohodu a dalších. Pořádáme je pro veřejnost, učitelské sbory, firmy a jiné kolektivy. Můžete mě potkat také jako specialistu na duševní hygienu v individuální konzultaci.
Jak si sám zajišťuješ duševní servis?
Mám hlubokou zkušenost s psychoterapií. Jako mnozí jsem zjistil, že chce-li člověk být spokojený a cítit se dobře, je třeba mít se rád, hezky o sebe pečovat a obklopovat se dobrými lidmi. Nejvíce mě sytí setkávání s přáteli a čas s našimi psy. Cvičím relaxační techniky, chodím na procházky a výlety, jezdím na kole, trochu dělám jógu, rád čtu a miluji kvalitními filmy a seriály.
Markéta Spilková
Kdo jsi? Jaká byla tvoje cesta do Servisu?
Celý život se snažím nacházet smysl a radost v tom, co dělám. Někdy se mi to daří, jindy méně. Studovala jsem projektový management na FEK ZČU a poté jsem dva roky žila v zahraničí. Tato zkušenost mi pomohla zbořit
mnoho představ, které jsem o světě měla. Po návratu jsem proto začala skládat svůj život tak, jak bych ho skutečně chtěla žít.
Kde tě lze v Servisu potkat?
Součástí toho bylo i nalezení pracoviště, které mi umožní uplatnit mé znalosti a zároveň naplní mou potřebu smyslu a radosti. V Duševním servisu si tak trochu „servisuji“ svou duši – a doufám, že tím napomůžu i ostatním, aby o tu svou pečovali také. Mám ráda barevný život, a tak je i moje práce v servisu pestrá. Zastávám roli koordinátorky preventivních programů a podílím se na vytváření strategií, jak šířit povědomí o Duševním servisu mezi širokou veřejností. Zároveň se postupně rozvíjím i v roli lektorky preventivních programů.
Jak si sama zajišťuješ duševní servis?
Jsem ráda venku a tak mi největší radost přináší práce na zahradě a procházky v lese. Doma zase ráda tvořím nebo hraju na kytaru, zatímco druhou rukou mazlím kočičku. Nejvíce, ale moji duši naplňuje čas strávený ve společnosti lidí, které mám ráda.
Jana Nedomová
Kdo jsi? Jaká byla tvoje cesta do Servisu?
Jsem člověk, který věří v sílu rozhovoru, respektu a lidského kontaktu. Profesně jsem kvalifikovaná sociální pracovnice, mediátorka a poradkyně. Pomáhám lidem zvládat náročné životní situace, otevírat prostor pro
dialog, hledat řešení konfliktů a znovu nalézat životní stabilitu.
Moje profesní cesta začala po absolvování magisterského oboru sociální práce na Univerzitě Karlově. Působila jsem v neziskových organizacích jako sociální pracovnice, poté jako projektová koordinátorka. Mám zkušenosti s terénní sociální prací při podpoře rodin, dětí, seniorů či neformálně pečujících osob. V posledních letech se profesně věnuji oblasti mediace. Do duševního servisu mne přivedl zájem o duševní zdraví dětí a rodičů v kontextu rozchodových situacích. Dále se vzdělávám v oblasti psychoterapie a osobního rozvoje.
Kde tě lze v Servisu potkat?
V Duševním servisu mě můžete potkat jako poradkyni v oblasti duševního zdraví dětí a dospívajících, rodičů, učitelů a pomáhajících profesionálů. Zároveň působím jako mediátorka ve službě RozVodič.
Jak si sama zajišťuješ duševní servis?
Nejraději trávím čas s mojí rodinou — ať už na zahradě, na výletech nebo jen tak společně doma. Nabíjí mě cestování a poznávání nových míst. Velkou hodnotu pro mě má i čas strávený s přáteli, ale stejně tak si vážím chvil o samotě, v klidu a tichu. Sílu načerpávám při chůzi v přírodě, kdekoli — nejraději však v horách. Když počasí nepřeje, radost mi udělá horká vana, masáž, dobré jídlo nebo film.
Eva
Collings
Kdo jsi? Jaká byla tvoje cesta do Servisu?
Jsem váha. Člověk, který usiluje o harmonii a soulad jak v životě osobním, tak pracovním.
Vzděláním jsem ekonom a část jsem života jsem pomáhala
zhodnotit majetek druhým lidem. Časem jsem se přesunula zájmem do sociální oblasti, protože mnohem raději rozvíjím osobní hodnoty své a druhých lidí. Do Duševního servisu jsem se dostala přes společnou myšlenku podpory rodiny v rozchodových situací s kolegyní Katkou Sarkisovovou. Nad tím, jak pracovat s rodinami v rozpadu „jinak“ , přemýšlíme už nějaký čas.
Kde tě lze v Servisu potkat?
Nyní mě můžete potkat, pokud procházíte náročnou rozchodovou situací a pokud potřebujete podporu vy nebo vaše dítě.
Jak si sama zajišťuješ duševní servis?
Svůj duševní servis si momentálně zajišťuji pěstováním čehokoliv, co roste a kvete. Ráda se procházím v přírodě, ráda lyžuji a jezdím na kole. Pokud počasí úplně nepřeje, ráda si čtu, vzdělávám se, háčkuji nebo spím.
napsáno jinak. Na druhou stranu lepší Bubák než Škubánek – rozumějte, moje panička se jmenuje Káťa. I když jí tak vlastně taky nikdo neříká, si teď říkám. Lidi, máte to prostě složitý! No a proto jsem tady, no ne?! Takže - jaká byla moje cesta do Duševního Servisu? Nuda. To vám snad ani nebudu povídat. Normálně mě panička dovezla autem, což mě teda dost štvalo, žádný vočmuchávání cestou, žádný značkování… Ale potom! Obrovská zahrada, velikej dům a uvnitř… Uvnitř tooolik lidí, co na mě mile hovořili, všichni si mě chtěli pohladit, a ač to byly skoro všechno ženský, vůbec jim nevadilo, že mají najednou chlupatý nohy. No některý teda i jiný části těla. Dělal jsem, že to samozřejmě nevidím.
Kde tě lze v Servisu potkat?
No – když tu jsem, jen tak mě nepotkáte, neboť mě panička zaklidí pod svůj pracovní stůl a já musím „sekat latinu“. Jsem poslušný pes. Do „konzultací“ s lidma, jak tady tomu mazlení divně říkají, vstupuju jen na předem domluvené vyžádání. Musím ale uznat, že pracovní pozice, kterou mi nabídli, je jako by mi ji ušili přímo na míru. Můžu se celý den povalovat, každý mě pohladí a já můžu dělat to, v čem jsem nejlepší – pouštět mraky chlupů, slintat a šířit dobrou náladu. Bohužel v Servisu nebývám zatím tak často, jak bych si sám přál.
Jak si sám zajišťuješ duševní servis?
Nejraději ležením na zádech a užíváním si drbání a hlazení. Nechat se hladit dokážu celou pracovní dobu a dokážu v tom pokračovat i potom doma po práci ve svém volném čase. Radost mi ale taky dělá, když je moje smečka pohromadě, berou mě na procházky a nechají mě brodit se loužema a bahnem.
Kdo jsi? Jaká byla tvoje cesta do Servisu?
Jsem pes, australský ovčák. Doma na mě volají Bubáku, nevím tedy, co si o tom mám myslet, protože v papírech i diplomu, co jsem dostal na výstavě za krásu, je to
Belzebub
von Hopschodie
