Rozhodnutí vlády zrušit po téměř třiceti letech Odbor pro lidská práva a ochranu menšin a mechanicky sloučit vládní Oddělení politiky duševního zdraví s protidrogovou politikou pod Ministerstvem zdravotnictví vyvolalo v odborné veřejnosti hluboké znepokojení.
 

Jako multidisciplinární tým Poradny Duševní servis (Ordinarius, z.s.), který denně pomáhá dětem, dospívajícím a jejich rodinám, vnímáme tyto kroky – učiněné bez předchozí odborné diskuse – jako vážné ohrožení systémové a kontinuální péče o ty nejzranitelnější.
 

Uplynulé dny nám přitom v přímém přenosu ukázaly hluboký paradox mezi politickým rozhodováním od stolu a reálnou praxí v terénu.

 

Praxe ukazuje, že systémy se musí propojovat
 

Minulý týden jsme uspořádali náš v pořadí již 12. Kulatý stůl s názvem „Systémy v systému“. Společně s učiteli, sociálními pracovníky, psychology, psychoterapeuty a lékaři jsme v praxi řešili přesný opak toho, co přichází z vládních stolů – tedy jak naprosto klíčová je mezioborová spolupráce pro včasnou pomoc ohroženým dětem. Výstupy z něj si můžete přečíst tady.

​

O den později jsme toto klíčové téma propojování zdravotnictví, školství a sociálních služeb aktivně otevřeli také na Mezioborových dnech dětských praktických lékařů OSPLD JEP v Praze, a to ve spolupráci s kolegy ze SOFA, Nevypusť duši, Centra LOCIKA a dalších expertních organizací.

​

Zkušenosti z naší přímé praxe jasně ukazují, že duševní zdraví dětí a mladých lidí nelze izolovat do jednoho konkrétního resortu. Stejně jako člověk není izolovanou jednotkou, tak i problematika duševního zdraví je komplexní záležitostí, která se prolíná zdravotnictvím, školstvím, sociálními službami i oblastí lidských práv.
 

Co bylo dřív? Vejce, nebo slepice?

V naší každodenní práci s dětmi s psychickými obtížemi narážíme na tento rébus neustále. Byly dřív psychické obtíže (úzkosti a deprese), nebo experimentování s návykovými látkami jako forma sebemedikace? Velmi často k nám také přicházejí děti, které samy žádné látky neužívají, ale fatálně je ovlivňuje závislostní chování v jejich rodinném prostředí.

​

Duševní zdraví dětí a problematika závislostí jsou spojené nádoby. Nelze je od sebe oddělit. Udělat z nich čistě resortní agendu Ministerstva zdravotnictví je však podle nás krokem zpět. Mechanické sloučení pod jedno ministerstvo problém neřeší – naopak obě oblasti izoluje od školství a sociálního systému.

​

Tento pohled plně koresponduje s doporučeními Světové zdravotnické organizace (WHO) i mezinárodních expertních platforem. Ty dlouhodobě zdůrazňují, že péči o duševní zdraví nelze redukovat pouze na čistě lékařský model. Odpovědnost za duševní zdraví dětí je sdílenou odpovědností celé komunity a vyžaduje silnou koordinační autoritu s nadresortním mandátem.

Rizika rigidního resortismu a dopad na regiony
 

Péče o duševní zdraví byla v Česku desítky let budována jako mezioborový most. Ministerstvo zdravotnictví je ze své podstaty nastaveno na medicínský model a léčbu nemocí, nikoliv na komplexní sociální práci s komunitou, školskou prevenci a krizovou podporu rodin. Jedno resortní ministerstvo navíc nemá mandát ani kapacitu metodicky vést a úkolovat resorty ostatní (školství, sociální věci).

​

V našem regionu se nám daří budovat efektivní síť podpory pro ohrožené děti právě proto, že u jednoho stolu dokážeme propojit učitele, sociálního pracovníka, psychologa a dětského lékaře. Tato živá spolupráce v terénu reálně pomáhá překlenovat kritický nedostatek kapacit dětské psychiatrické péče a přináší včasnou pomoc tam, kde je nejvíc potřeba.

​

Obáváme se, že pokud se strategická řízení a tvorba legislativy uzavřou do izolovaných ministerských struktur, bez nezávislého lidskoprávního a nadresortního dohledu, přímo to ohrozí ty nejzranitelnější oblasti: práva dětí, ochranu rodin v krizi, prevenci násilí i řešení sociálního vyloučení.
 

Naše prosba: Zachovejme prostor pro dialog

Jako organizace, která denně pracuje v terénu, si velmi přejeme, aby státní správa přehodnotila tyto kroky a zahájila otevřený dialog s odbornou veřejností. Doporučujeme zachování a další rozvoj skutečně funkční, nadresortní koordinace, která naši práci v terénu podpoří, zjednoduší a pomůže nám efektivně pomáhat dětem a rodinám přímo tam, kde je to nejvíce potřeba.

​

Za Ordinarius – Tým Poradny Duševní servis